G       C        D
 Je nás  víc než  loni,  
 G      C        D
 obyčej nejch pě šáků,  
 Bm              C
 chodíme hledat  víru svou,  
          G                   D
 v dlažbě  ukrytou, jsme děti  ulice.  
 
Ráno bývaj' smutný nádraží,  
lásky odjížděj' se vdát,  
na peróně stojí schoulený,  
s dálkou snoubený pěšáci silnice...  

Chorus:  
    F               G
 Má svou jistou  píseň,  
   F                    G
 s  košilí kdo spí drátě nou,  
 Bm             C
 ó, lidé, tiše  půjdem  
          G
 do starý  vrby zvolat:  
    D                  G
 hel lou, jdem dál, hel lou.  
 
Jednou zuje pěšák boty svý  
na šachovnici světa rád,  
vykouří doutník, lehne si  
do stoky pod širák a bude snít.  
 
О malých dětech na nádraží,  
co hledaj' mámy a duši svou,  
ptáci pod křídly je ukryjou  
a pak v objetí s nimi odletí.  
 
Chorus
 
Půlnoční vítr už vyhrává  
píseň malých pěšáků,  
ulicí smutkem dlážděnou,  
tichou dálnicí, tichou dálnicí půjdem dál...

↑